schopnost něco vykonat
MOC |
slovo | definice |
---|---|
SÍLA | moc, schopnost |
VŮLE | schopnost vědomě se rozhodovat |
PAMĚŤ | schopnost uchovávat informace |
SLUCH | schopnost vnímat zvuk |
UMĚNÍ | schopnost, zručnost |
VLOHY | schopnost, nadání |
NADÁNÍ | schopnost, obratnost |
SLABOST | nízká schopnost překonávat určitou zátěž |
KAPACITA | schopnost dosáhnout určitého výkonu |
PODMÍNKA | předpoklad, za kterého se něco může stát |
PŘÍJEMCE | ten, kdo něco přijal |
STANDARD | něco obvyklého |
ZLEPŠENÍ | kdy se něco stává lepším |
ZRUČNOST | schopnost, dovednost |
CITLIVOST | schopnost reagovat |
DOVEDNOST | schopnost |
DŮVTIPNOST | schopnost, um |
PRŮZKUMNÍK | něco zkoumá |
ROZHODNUTÍ | konečný výrok něco určující |
DLOUHOVĚKOST | schopnost dosahovat vysokého věku |
VLOHY | schopnost, nadání |
NADÁNÍ | schopnost, obratnost |